MICHAIL BULGAKOV
MICHAIL BULGAKOV(1891 – 1940)
MISTR A MARKÉTKA (1928 – 1940)
HISTORICKÝ KONTEXT:
Jednoduchou cestu ke čtenáři neměla tvorba ruského lékaře. V poválečném odbodí rozhodně k známím a opěvovaným sovětským spisovatelům nepatřil. Působil jako dramaterg a režisér MCHAT (Moskevské umělecké divadlo)
1914 – 1918: 1. světová válka
1917: Velká říjnová revoluce v Rusku
Konjunktura
1929 – 1933 světová hospodářská krize
30. léta: nástup fašismu v Německu
1926 – 1939: španělská občanská válka
1939 – 1945: 2. světová válka
Nové uspořádání světa
Světová lit. 1. pol. 20. stol byla tematicky i žánrově velmi pestrá. Řadu podnětů k tvorbě přinesly přírodní a společenské vědy (hlibinná psychologie, teorie relativity). Do poředí zíjmu spisovatelů se dostala existenciální problematika, zmizela tabu a tradiční typ vyprávění (chybí vševědoucí vypravěč, tradiční realismus je konfrontován s destruktivními metodami). Experimentuje se s jazykem i formou (fragmentárnost, prolívání významových rovin, subjektivní vnímání času; podtext předpokládá spolupráci čtenáře).
Z uměleckých směrů, které vznikly na počátku 20. stol. ve výtvarném umění a literatuře, se stále uplatňovaly např. naturalismus, symbolismus, unanimismus (lidé, rostliny i věci mají jednu společnou duši) a existencialismus (bytí člověka ve světě je pojato úzkost, strach, osamocení a nejistota).
Románové podobenství ruského prozaika a dramatika, jedno z vrcholných děl ruské literatury 20. stol., Bulgakov působil jako lékař, což ho insporovalo k napsání autobiografických ZÁPISKŮ MLADÉHO LÉKAŘE (1917). Dobu občanské války ferlektuje v románu BÍLÁ GARDA (1925) a v dramatu ÚTĚK (psán 1926 – 1928), kde si všímá osudů porevolučních emigrantů. Z jeho vztahu k divadlu čerpá DIVADELNÍ ROMÁN (1936 – 1940), který stejně jako MISTR A MARKÉTKA a povídky OSUDNÁ VEJCE či PSÍ SRDCE mohly vyjít až po autorově smrti.
CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA
Román o příchodu ďábla do Moskvy 30. let je vytvořen na principu prolínání několika samostatně strukturovaných vrstev. Základ tvoří příběh o ďáblovi, rozvíjený na žánrovém půdorysu frašky. Spojením hrůzy s komičností vzniká groteskní svět, v němž fantastické síly zasahují do světa ,,reálného''. V souvislosti s postavou Markétky se fantaskní rovina přesouvá do pohádkové polohy. Fantaskno není tolik prvkem estetické inovace umělecké výpovědi, má také funkci satirickou, jejíž pomocí dochází k odhalování pokrytectví, zbabělosti a jiných lidských slabostí. Prvek satiry vystupuje do popředí zváště v pasážích popisující charakter a fungování literární organizace MASOLIT.
POSTAVY
Titulní postavy prozrazující inspiraci faustovskou látkou, jejich role je však autorem přehodnocena. Mistr není veden touhou po maximálním individuálním poznání a peklo ho paradoxně zachraňuje před životem. Woland postrádá mefistofelskou aktivitu, neboť svět, který zapoměl na boj dobra se zlem, ho nudí. Snad jen Markétka je pro lásku schopna obětí. Ivan Bezprizorný představuje typiského románového hrdinu každodennosti, činorodého a pohyblivého.
DĚJ A KOMPOZICE
Děj románu je rozložen do dvou částí. Základní epické pásmo doplňující úryvky z vloženého románu, jehož autorem je profesor historie, zvaný Mistr. V Moskvě sužované vedry se dějí různé události, jimiž předchází zjevení profesora černé magie Wolanda a jeho družiny: asistenta a tlumočníka Fagota (Korovjeva), mluvícího kocoura Kňoura, znetvořeného tlouštíka Azazela a nahé zrzavé dívky. Všichni se ubytují v Sadové ulici, kde se od tohoto okamžiku dějí podivné věci (neobjasněná úmrtí, zmizení, fantastické proměny apod.). Řada těch, kteří se s podivnými bytostmi setkali, skončí v psychiatrické léčebně. Zde se také setkává básník Ivan Bezprizorný s Mistrem. Následuje vyprávění o odmítnutém románu a o lásce k Markétce. Postava Markétky, která se snaží získat zpět Mistra, vystupuje do popředí v druhé části románu. Markétka se spojí s vyslanci pekla, ale ani ona, ani Mistr už nemají dost životních sil a odcházejí do sféry nabytí. Kompozičně je román uspořádán na principu prostudování či střídavého prokládání dvou narativních celků. Prvním celkem se moskevská diaboliáda, celek druhý pak představuje Mistův román o Ježíšovi (Ješuovi) a Pilátovi, který se prostřednictvím podrobných citací, resp. parafrází, rozrůstá v relativně samostatné dějové pásmo, kontrapunkticky obohacují hlavní příběh.
JAZYK A STYL
V souvislosti se složitou žánrovou strukturou románu má i styl díla značně různorodý charakter. Realisticky věrné popisy moskevských obyvatel a života ve městěse často přechylují do satirické nadsázky. Při líčení fantastických událostí nechybí humor (např. Mluvící kocour Kňour, který nastupuje do tramvaje a chce zaplatit jízdné).
OKOLNOSTI VZNIKU DÍLA
Román vznikal v době, kdy se Bulgakov stal nežádoucím auorem. Jeho hry se nehrály, prózy nepublikovaly. 28. 3. 1930 se spisovatel obrátil dopisem na samotného Stalina se žádostí o možnost vycestovat nebo vydělávat si na živobytí u divadla. Od té doby byly některé jeho hry trpěny, ale perzekuce a drastické cenzurní zásahy pokračovaly dál. MISTR A MARKÉTKA byl psán uprostřed stalinského teroru a lze ho tedy považovat za alegorický obraz autorovy současnosti.
VLIV DÍLA
O uměleckou syntézu fantasknosti a reality usiloval A. Bělyj v románu PETROHRAD (1916), a předznamenal tak poetiku Bulgakovských próz. Sám Bulgakov je považován za osobitého předchůdce magického realismu, který měl značný význam zejména v kontextu latinskoamerické literatury (G. Gyrcía Márquez, A. Carpentier). Díla magického realismu ovšem nacházíme i v literatuře britské (S. Rushdie), polské (O. Tokarczukowa) nebo české (J. Kratochvil, M. Ajvaz, D.Hodrová).
ÚRYVEK
Během Markétčina krátkého pobytu pod vrbami se udála ještě jedna příhoda: náhle cosi zahvízdalo a černé tělo zřejmě něchtěně žuchlo do vody. Za několik vteřin už stál před Markétkou tlouštík s licousy, který se tak neštastně uvedl na protějším břehu. Podle všeho stačil zaskočit na Jenisej, protože měl na sobě frak, ale jinak byl promočený do poslední nitky. Koňak ho už podruhé vytrestal: jak tlouštík přistával, omylem spadl do vody. Ale ani tohle nedopatření nu nevyhnaloz tváře úsměv a rozesmátá Markéta dovolila, aby jí políbil ruku. Pak se všichni chystali na cestu. Rusalky dotančily svůj tanec v měsíčním svitu a rozplynuly se v něm.
Poznámka: Bulgakov působil jako dramaturg a asistent režie známého MCHATu, tj. Moskevského uměleckého akademického divadla, založeného r. 1898. Jeho členem byl také slavný ruský divadelník – avangvardista V. E. Mejerchold (1874 – 1940), obět stalinských čistek.
