DIESEL

Graham Green - Jádro věci

Román The Heart of the Matter (Jádro věci, 1948), je drama sebevraha, který vlastně umírá ze soucitu a z lásky.

Je to drama lásky a nevěry: Padesátiletý major Scobie se rozhoduje mezi manželkou a milenkou,dospěje k závěru, že nemůže opustit ani jednu z obou žen a usmrtí se. Román znovu nastoluje otázku smrtelného hříchu a boží milosti. Scobie nabídne Bohu svou sebevraždu, tedy vlastní zatracení, jako oběť za manželku i milenku. Podle Evelyna Waugha je však taková oběť „šílené rouhání, neboť Bůh, který by takovou oběť přijal, by nebyl ani spravedlivý, ani milostivý“.

Graham Greene (2. října 1904 – 3. dubna 1991), autor čtyřiadvaceti románů, tří svazků povídek, osmi her, tří cestopisů a řady dalších knih a esejů, je především básníkem trapnosti. Soustřeďuje se na stinné stránky lidské existence. Jeho dospělý život a dílo se v podstatě kryje s obdobím totalitních diktatur dvacátého století a se zenitem existenciálního myšlení. Greenova „poezie trapnosti“ je přitom především protestem proti narkomanii moci. Tím je jeho dílo nadčasové a dosud nesmírně aktuální.

Greeneland

CHARAKTERISTIKA, STYL A JAZYK

„Napsat román je jako vložit dopis do láhve a hodit ji do moře – vyloví ji nečekaní přátalé nebo nepřátelé.“ Greenových sdělení je dlouhá řada. Pokusme se na závěr shrnout ta nejdůležitější:

• Svým liberálním přístupem k organizovanému náboženství přispěl Graham Greene k větší otevřenosti katolické církve.

• Neloajalitou a satirizováním státní moci zpochybnil a znejistil sebevědomé autoritativní režimy.

• Zdůrazněním existence třetího rozměru a vnitřního hlasu naznačil, že lidský život má smysl. Kořeny lidského života jsou v transcendentnu a kritériem jednání je jedině vnitřní hlas. Člověk mu má naslouchat a být především svým.

• „Neúspěch zlidšťuje, úspěch odlidšťuje.“ Moc, sláva a úspěch rozkládají lidskou bytost pýchou, takže se z ní stává prázdná slupka.

• Nejtěžšími hříchy jsou lež a zejména přelhávání sebe a zneužívání moci na úkor druhých.

• Věrnost sobě a lidem, které milujeme, je nadřazena nad věrnost státu či ideologii.

• Nelze milovat lidstvo jako celek. Je možné milovat pouze jednotlivce.

• Funkce, úřad a společenské postavení vytlačily osobnost a lidství.

• Člověk už není sám sebou, ztratil své já, svou identitu, zbyla jen fasáda hodností a titulů.

• Počátkem každého solidního poznání je pochybnost. Proto jsou důležití heretici a disidenti. Působí jako blahodárná zrnka písku v bezduchém samohybném soukolí zavedených systémů, které by jinak mlely slepě donekonečna.

DĚJ

Děj se odehrává na západním pobřeží v Africe za druhé světové války, která nepřímo vstupuje do děje. Hlavním hrdinou je padesátiletý policejní důstojník Henry Scobie. Scobie je spořádaný a hodný manžel, poctivý a důsledný komisař britské policie. Scobie si nepřeje nic jiného, než aby jeho manželka Luisa byla šťastná. Scobie svou manželku sice už nemiluje, ale svým způsobem ji má rád a záleží mu na ni. Scobie žije v souladu s katolickou vírou, a tak s manželkou chodí do kostela a chová se k ní jako věrně milující manžel. Luisa touží po společenské prestiži a přeje si, aby byl Scobie povýšen. Povýšení se však nedočká. Zklamaná Luisa prosí manžela, aby odjeli pryč. Jelikož jejich finanční situace není moc dobrá, posílá Scobie manželku samotnou s tím, že až vydělá více peněz, přijede za ní. Po jejím odjezdu je Scobie povolán, aby pomohl lidem, kteří zcela vyčerpaní a v horečkách přistáli s dopravní lodí u pobřeží. Zde se seznamuje s dívkou Helenou, do které se později zamiluje. Scobie je po letech manželství s Luisou opět šťasten. Scobie si uvědomuje svou nevěru, dostává se do rozporu mezi zásadami a vlastními činy. Prožívá vnitřní konflikt. Po čase zjišťuje, že jej Helena začíná ničit, stejně tak jako před lety Luisa. V tom do města přijíždí Luisa s tím, že po něm nikdy nic chtít už nebude, a aby šel s ní Scobie do kostela. Tohoto okamžiku se Scobie hrozí, neboť bude muset jít ke zpovědi. U zpovědi nechce slíbit, že ukončí vztah s Helenou a tak nedostane rozhřešení. Scobie se dostává do slepé uličky, neboť nechce Bohu lhát. Neví, co má dělat. Snaží se vymlouvat na různé nemoci, jen aby nemusel do kostela. Přesto ale jednou jde s Luisou k oltáři a přijímá hostii. V tom si Scobie uvědomuje, že je ztracen. Jediné východisko vidí ve své smrti. Uvědomuje si, že už nemůže podvádět ani Luisu, ani Helenu a ani Boha, nedokáže žít s vědomím, že Boha zklamal. Scobie si sežene od lékaře léky a předávkuje se.